máme tu konec ledna, což znamená jediné – vysvědčení! Pro někoho radost, pro jiného možná chvíle napětí, pro učitele chvíle bilancování a pro rodiče čas hrdosti i občasných diplomatických rozhovorů s dětmi.
Prvňáčci dnes dostávají své úplně první vysvědčení. To je velká věc! Ještě si možná neuvědomují, že je to dokument, který budou jednou nostalgicky vytahovat z krabice, zatímco jejich rodiče budou se slzou v oku vzpomínat, jak byli malí a roztomilí… a jak jim ještě neodmlouvali.
Naši deváťáci mají naopak před sebou velké rozhodování. Dostávají své předposlední vysvědčení a zároveň ještě asi nevědí, jak dopadly jejich přijímačky nanečisto. Možná si říkají: „Jak jsem dopadl/a? Kam povedou moje další kroky?“ Chci vás uklidnit – i když vám test možná přišel těžší než složit Rubikovu kostku poslepu, pamatujte, že i Einstein měl ve škole občas trable. A co je důležité – cesta je stále otevřená a všechno se dá ovlivnit.
A co ostatní ročníky? Vy už jste v tom školním koloběhu jako doma. Někteří jste se známkami spokojení, jiní si možná říkají, že to příště zkusí lépe. A to je vlastně to nejdůležitější – vysvědčení není jen seznam čísel, ale spíš mapa, která ukazuje, kam jste se za půl roku posunuli. A dobrá zpráva je, že každá mapa se dá překreslit! Každá další kapitola může vypadat jinak, když do ní vložíte trochu úsilí, odvahy a odhodlání.
A teď něco k našim učitelům. Děkuji vám za vaši trpělivost, kreativitu a schopnost hledat cestu ke každému žákovi. Vím, že práce ve školství není vždy snadná, ale bez vás by to prostě nešlo.
A velké díky patří také rodičům. Vaše podpora, spolupráce a důvěra v naši školu jsou pro nás nesmírně důležité. Jste těmi, kdo své děti motivují, povzbuzují a pomáhají jim hledat směr.
Takže si teď všichni užijme chvilku volna, odpočiňme si, naberme síly… a od pondělí zase dál objevujme, učme se a bavme se. Protože škola není jen o známkách, ale hlavně o tom, co si z ní odneseme do života.
Děkuji vám všem a přeji krásné pololetí!
Pavel Koc, ředitel školy