Svatý Mikuláš trochu jinak.
Opět nastal svátek sv. Mikuláše. Některé děti se na něj těší, některé se bojí událostí, které je možná doma, ve školce či jinde čekají. V Křesťanské mateřské školce již několik let prožíváme tento hezký svátek trochu jinak, než je možná obvyklé. Zdá se nám zbytečné a nesmyslné děti strašit čerty a hrozit jim nějakými nereálnými důsledky jejich činů. Některé děti se bojí dokonce i převlečeného Mikuláše, té vysoké postavy s vousy a ve zvláštním obleku. Když pak mají před něj předstoupit s básničkou či písničkou, často se to neobejde bez pláče a stresu.
Z těchto důvodů slavíme v naší školce svatého Mikuláše trochu jinak. Snažíme se přiblížit dětem Mikuláše jako postavu hodného člověka, který kdysi žil a nám dnes může být příkladem v lásce k bližním, pravdivosti a vlídnosti. Určitě neobdarovával nikoho „za odměnu“, naopak, byl příkladem nezištného člověka, který uměl dávat ze skutečné lásky k druhým. Mikulášská nadílka samozřejmě u nás ve školce nechybí, ale je součástí vyprávění a společné dramatizace některé z legend ze života sv. Mikuláše. Letos jsme si třeba ve třídě Sluníček hráli a znázornili legendu o záchraně obyvatel města Myra před hladem. Vyprávěli a hráli jsme si na to, jak do „města“ připlula „loď s pytli obilí“ a hladovějící lidé byli za pomoci svatého Mikuláše zachráněni. Jen děti nakonec po vyložení pytlů z lodi a jejich rozvázání nenalezly obilí, ale pytlíky s opravdovou mikulášskou nadílkou. Děti si kromě nadílky odnáší i vědomí toho, že je dobré navzájem si naslouchat, pomáhat a důvěřovat v pomoc bližních.