Někteří žáci a studenti potřebují na přípravu do školy 2 hodiny, zatímco jejich spolužákům stačí k osvojení stejného množství učiva jen polovina této doby. Jak je to možné? Nejspíš vědí, jak na to. Jak tedy máme při učení postupovat, abychom pak mohli co nejvíce času věnovat svým zálibám?
Pro domácí přípravu je nutné zvolit vhodnou část dne, mimo tzv. útlumové časy. Ideální je doba mezi 13 a 18 hodinou, a to nejdříve hodinu po větším jídle.
Soustředění zhoršuje dehydratace a sladké nebo kofeinové nápoje, proto se doporučuje během odpoledne pít v dostatečném množství, ale třeba ovocný či zelený čaj nebo džus. Před zahájením domácí přípravy si můžeme dát i lehkou ovocnou či zeleninovou svačinu.
Učit bychom se měli v klidné, dobře vyvětrané a osvětlené místnosti, kde není přetopeno. Rozhodně vypneme televizi a hlasitou hudbu, pokud možno také dotěrné mladší sourozence. Uklidíme svůj pracovní stůl a připravíme předem vše, co budeme potřebovat, abychom už při práci nemuseli nic hledat. Nejvíce energie nás totiž stojí opakované vracení se k úkolu.
Nejen stejné pracovní místo, ale také stejná doba zahájení domácí přípravy nám hodně pomůže. Pokud začínáme vždy ve stejnou dobu, třeba po nějakém krátkém rituálu – svačina, hra, vypití čaje, organismus se na učení již předem naprogramuje a práce nám jde mnohem lépe od ruky.
Přípravu nenecháváme na poslední chvíli, strach, že to nestihneme a dostaneme špatnou známku, nám totiž úplně zablokuje paměťové buňky.
Starší žáci by si měli vytvořit učební plán – rozvrh kdy se budu věnovat kterému předmětu tak, aby se učivo příliš nenahromadilo, aby stihli své kroužky a tréninky a měli i některý den volno.
Učení začínáme nějakou krátkou, méně náročnou činností na rozjezd, hned po ní zařadíme nejnáročnější učivo a na konec si necháme něco zábavného nebo lehkého. Dětem na prvním stupni pomáhají s rozvržením učiva samozřejmě rodiče.
V učení nám také pomůže, když si vzpomeneme, co o tématu již sami víme a také k čemu konkrétně nové poznatky můžeme využít. Nejdříve si celý text přečteme. Neznámé výrazy si necháme vysvětlit tak, abychom je dokázali popsat vlastními slovy.Z textu vybereme nejdůležitější informace, můžeme si je podtrhnout nebo vypsat, seřadit podle důležitosti, případně sestavit osnovu. Při zkoušení pak stačí vzpomenout si na osnovu a další informace se vybaví jakoby samy.
Na domácí přípravu žáka základní školy by měla stačit jedna hodina. Pokud musíme věnovat přípravě delší dobu, např. před zkouškou, je nutné vždy po 45 minutách zařadit krátkou pauzu, napít se, projít nebo protáhnout, změnit na chvíli činnost i prostředí. Paměťová centra v mozku si odpočinou a budou zase pracovat naplno.
Mladší děti by měli střídat různé činnosti po kratší době, chvíli počítat, pak psát, číst.
Jak postupovat při opakování učiva? První zopakování by mělo být zařazeno půl hodiny po naučení. Výzkumy ukazují, že při tomto postupu se zapamatuje až 90 procent učiva. Tohoto poznatku využívají i mnozí učitelé, kteří v závěru hodiny stručně zopakují probranou látku z hodiny. Další zopakování by mělo následovat ještě týž den. Před zkoušením si pak stačí připomenout už jen hlavní nebo nejtěžší body.
Pokud se učíme delší celek, měli bychom více pozornosti věnovat jeho střední části, která se nejsnáze zapomíná.
A jak si zapamatovat slovíčka jednou pro vždy? Učíme se maximálně pět slovíček denně. Ráno si je napíšeme na kartičku, nalepíme na penál nebo jiné viditelné místo a několikrát za den si je připomeneme. Můžeme se k nim vrátit třeba při čekání ve frontě nebo v autobusu. Večer budou pevně vryta do paměti. K zapamatování obtížných slovíček může pomoci jejich spojení s obrázkem nebo podobným známým slovem či rýmem, tzv. mnemotechnické pomůcky. Jedna studentka si např. zapamatovala latinský název rostliny Titonia rotundifolia pomocí spojení Rotunda na Titaniku, kterou si dokázala konkrétně představit.
Mnozí z vás uvedená pravidla znají a dodržují. Vy ostatní se můžete zamyslet, jak vaši domácí přípravu zdokonalit a tím získat někdy zbytečně promarněný čas. S chutí do toho!19